Sokol Měnín : SK Kuřim 44:23 (26:10)
Máme ze sebou poslední soutěžní představení, je tedy čas něco si říci nejen k tomuto zápasu, ale tak nějak zrekapitulovat celou uplynulou sezónu. A protože mám rád příběhy a omezovat se pouze na technický popis dění na hřišti mi připadá zbytečné, neboť všechna fakta jsou vidět v zápisech z utkání a v tabulkách, tak raději poskytnu čtenáři svoje subjektivní postřehy a dojmy. Ano, je to subjektivní názor fanouška z hlediště a dlouhodobého sledovatele házené, ale jelikož jsem zároveň i otec jedné z hráček, tak mám spoustu zprostředkovaných informací zevnitř týmu. Stejně tak hru našich děvčat občas probírám s trenérem Martinem, takže vidím trochu „do kuchyně“. Ve finále tedy můžu posoudit, jestli se tréninkové záměry a taktika potká s tím, co holky předvedou v ostrých zápasech. Avšak věřte nebo ne, snaha o objektivní hodnocení toho, co vidím je mi vždy nadevše vlastní a konstruktivní kritikou nešetřím (tedy, je-li co kritizovat a pokud to vyloženě bije do očí).
Příběh našich holek se začal psát úvodním zápasem celé sezóny 17.9.2023, kdy jsme celou soutěž otevírali zápasem na palubovce také v Kuřimi a po velkém boji jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem 32:31. Ten zápas si stále živě pamatuji, byla tam naše obrovská bojovnost a srdíčko, ale zároveň i spousta chyb, nedotažeností, kolektivní nesouhry a individualismu. Z předvedeného výkonu byl však cítit obrovský potenciál celého týmu a působilo to na mě, jakože jsme na začátku dlouhé cesty, avšak už jasně víme, kam jdeme, na čem musíme pracovat a kam chceme dojít. Tehdy se Kuřim opírala o výkon jedné hráčky – Kláry Hodaňové, kterou lze bezesporu označit jako obrovský talent a svým způsobem již „vybroušený diamant“. Avšak já viděl v našem týmu alespoň 5-6 hráček, které v té době byly „diamanty v surovém stavu“ a teprve čekaly na to „herní vybroušení“. Hned po zápasu jsem si kladl otázku, jak bude asi vypadat domácí odveta s Kuřimí v posledním zápasu sezóny, tedy po roce „broušení našich surových diamantů“? Odpověď na tuto otázku mi dnes daly holky více než přesvědčivou jak výsledkem 44:23, tak zejména předvedenou hrou. Pravdou je, že hosté dorazili bez své největší opory a jejich síla byla tedy poloviční, avšak já na hřišti přesto dnes viděl 5-6 „Klár Hodaňových, avšak v dresu Měnína“ :-)!
Je prostě vidět, že holky urazily velký kus cesty, a že ta cesta je správná a není moc důvodů, proč po této cestě dále nepokračovat. A myslím (a to je velice důležité), že si tento fakt uvědomují zejména holky samotné a budují si tak zdravé sebevědomí do budoucna. A na tom všem je asi nejcennější to, že holky herně rostou tak nějak rovnoměrně a společně, a hlavně jedna díky druhé. Důraz na kolektivní a systémový výkon je ze strany trenérů zcela jasný. To však žádné z holek nebrání, aby si své „dílčí hvězdné chvíle“ na střídačku užila v různých fázích zápasů každá z nich. Dovolím si říci, že i kdyby dnes byla Kuřim v plné síle, tak na náš kolektivní výkon by to i tak nestačilo.
Za všechny fanoušky bych chtěl holkám a trenérům poděkovat za poctivou práci a předvedené výkony v celé sezóně. Už teď se nemůžu dočkat začátku sezóny nové, kdy Měnín postaví nově i starší dorostenky společně s několika dalšími hráčkami z Újezda i s dalšími posilami a velice dobře rozjetá koncepční práce celého měnínského klubu bude mít další a plánované pokračování. Takže si holky přes léto pěkně odpočiňte a od srpna vám to znovu začne!
Text: Pavel Víška
Comments