top of page

Turnaj PHC 2023 - závěrečné hodnocení

Aktualizováno: 11. 4. 2023

S družstvem mladších žaček jsme se premiérově zúčastnili velkého mezinárodního turnaje v Praze pod názvem PHC 2023. Jen v naší kategorii bylo 76 týmů z mnoha zemí, celkově ve všech kategoriích pak 225 týmů.

Ubytování jsme zvolili v hotelu Prokopka v centru Prahy a za mě to byla určitě dobrá volba. Dopravu jsme nakonec zvolili auty, protože jsme stejně jedno auto v Praze chtěli, aby byly jak vozit věci do haly a zpět. Navíc jsme díky tomu mohli odvézt i věci týmu starších žaček, který cestoval autobusem.

Vyráželi jsme ve čtvrtek v 14:00, cesta do Prahy byla bez větších problémů a po 16 hodině jsme dorazili na hotel. Děti se ubytovaly a my jsme jeli na akreditaci. Vyzvedli jsme účastnické karty a předali je starším žačkám i s jejich věcmi a jeli se konečně taky ubytovat. Na hotel jsme se dostali až někdy po 20 hodině a tím skončil první hektický den v Praze.


Další den nás čekaly první dva zápasy ve skupině WD10. Protože začátek prvního zápasu byl až v 15:50, vydali jsme se na procházku Prahou. Prošli jsme Václavák, zkouknuli orloj, pojedli a šli do haly. Jako první nám byl nalosován německý tým HC Rὄdertal. S obavou jsme vstupovali do zápasu, protože jsme netušili, co můžeme očekávat. Poločas tak skončil 5:2 pro nás. Zjistili jsme, že se není čeho bát, holky se rozjely a přineslo to naši první výhru 17:11. Holky vítězství náležitě oslavily a šly načerpat síly na další zápas. Čas do druhého zápasu jsme využili na podporu týmu starších žaček v jejich hale. Další náš zápas měl začít v 19:20, ale díky časovému skluzu začal až po 20 hodině. Soupeřem nám byl slovenský tým Slávia Sereď. Tady už jsme věděli, co nás čeká, protože jsme měli možnost je sledovat v předchozím zápase. Soupeřky byly rychlé, ale první poločas (8:14) jsme zvládali odpovídat na vstřelené branky. V druhém poločase nám začaly ubývat síly a zápas tak skončil i přes podporu týmu straších žaček a rodičů v hledišti naší prohrou 12:24. Přesunuli jsme se na velmi pozdní večeři a šli spát.


Třetí den nás čekaly tři zápasy. Dalším naším soupeřem byl tým Házená Kynžvart. Tady jsme očekávali vyrovnaný zápas, ale soupeřky nás rychle usměrnily a po poločase 2:10 nás porazily 7:21. I přes vysokou prohru nebyla naše hra špatná. V obraně zvládáme soupeřům střelbu komplikovat, problém je následné vstřelení branky a technické chyby, které vedou k rychlým gólům do naší sítě. Dalším soupeřem nám byl rumunský celek CSM Ploiesti (pozdější vítěz kategorie mladších žaček). Tento tým jsme také měli možnost okouknout, a proto jsme zvolili jasnou taktiku. Házená v provedení rumunského celku byla velmi tvrdá, místy možná až brutální. Rozhodčí na naší hale si s tímto bohužel neporadili a mnoho soupeřek utrpělo nespočet úrazů. Proto jsme se rozhodli od začátku nasadit naše mladší hráčky a klíčové hráčky pošetřit na další zápas. Tato taktika nám zřejmě vyšla, trenér soupeře brzy pochopil a nasadil také mladší holky. Díky tomu jsme zápas přežili bez větší újmy a po poločase 3:18 jsme prohráli 6:30. Posledním soupeřem nám byl celek Sokol Klimkovice, který pro nás měl být snadným cílem. Soupeř na nás nastoupil od začátku s osobní obranou ve snaze nám snadnou výhru zkomplikovat. Naštěstí jsme zvyklí z ligy na tento druh obrany a tak jsme brzy vedli 6:1. Pak se ovšem situace začala měnit a holky propadly panice. Postupně nás soupeř dotahoval a my začaly ztrácet míče a trefovat tyčky až do stavu, kdy jsme pár vteřin před koncem prohrávali 13:14. V podstatě se závěrečným signálem vyrovnala Vanesa na konečných 14:14. Kolik to bylo v poločase, nikdo neví, takové zmatky jako předvedli u stolku dlouho nepamatuji. Kdo to sledoval on-line, musel být překvapen, jak se výsledky přelévaly a měnily dlouho po skončení zápasu. To ovšem nic nemění na tom, že z naší strany to byl v druhé půlce velmi špatný výkon a málem prohrát takto dobře rozjetý zápas je trestuhodné a s ohledem na pokročilý věk trenérů i nebezpečné, páč to fakt bylo na infarkt. Díky jednomu vítězství a jedné remíze jsme měli 3 body a 4. místo v naší skupině. Absolvovali jsme další pozdní večeři a šli spát.


V neděli nás čekaly zápasy play-off v skupině B. Tady to bylo už jednoduché, buď vyhrajeme, nebo končíme. Prvním soupeřem nám byl švédský tým IK Sävehof V. Tohoto soupeře jsme také neznali, ale podle výsledků s týmem Bohunic jsme očekávali slušný výsledek. Začátek zápasu nám moc nevyšel a soupeřky nám lehce odskočily. Holkám se poté podařilo skóre srovnat a do poločasu 7:9 jsme se dokázali držet. V druhé půlce nám bohužel došly síly a třídenní maraton si vybral svou daň. Prohráváme 19:14 a končíme v turnaji před branami osmifinále skupiny B.


Celkově jsme s výkonem holek byli spokojeni, až na nepovedený zápas s Klimkovicemi. Odjížděli jsme na turnaj utužit tým a zkusit si zahrát s nějakým zahraničním týmem. Podařilo se nám obojí, holky si tento turnaj užily i mimo zápasy a většinu času se z hloučku 14 holek ozýval smích, zahráli jsme si s někým mimo soutěže ČSH a šlo nám to. Bylo dobré sledovat, jak se kdo zvládal vypořádat s enormním tlakem na psychiku a fyzické vypětí v náročném turnaji. Odnesli jsme si spoustu poznatků, které budeme dál využívat v tréninku.

Děkujeme všem rodičům za podporu z hlediště, mojí ženě za výrobu perníčků pro soupeře, mým dětem za pomoc na turnaji (Denča u nás a Adam u starších žaček) a všem co nám pomohli s přepravou dětí a zavazadel do Prahy.


Trenér Jiří Dolina




188 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Opmerkingen


bottom of page