Sokol Měnín: DHK Slavoj Žirovnice 33:28 (14:11)
Branky: Višková 11, Pospíšilová 6, Závišková 4, Kelblová 4, Sýkorová 4, Odrážková 4
Tresty: Palečková, Višková, Sýkorová po 2"
K našemu prvnímu domácímu zápasu našeho týmu v jarní části sezóny k nám dorazily dosud neporažené Žirovnice (7 zápasů / 7 výher). Zvláštností zápasu byl fakt, že ačkoli zápas začínal v 16:00, tak Žirovnice už za sebou měly jeden vítězný soutěžní zápas na palubovce Kuřimi, který sehrály v tentýž den již od 9:00 a vyhrály těsně o 2 branky. Naše hráčky zase měly za sebou náročné 4denní soustředění v Morkovicích, které absolvovaly před týdnem. Předzápasová otázka tedy zněla: odolá logicky unavený lídr soutěže, který dosud nepoznal hořkost prohry namotivovaným a „soustředěním naboostovaným“ domácím borkyním?
Zápas začínají obě družstva trochu nervózně, vždyť první gól zápasu padá až v 5. minutě, kdy jdou do vedení hosté. My dokonce svůj první gól střílíme až v 9. minutě, kdy snižujeme na 1:2 Adélou Pospíšilovou. Pak, až do 17. minuty se o jednogólové vedení přetahují domácí i hosté, abychom právě v tomto čase šli do vedení 8:7 Aničkou Kelblovou. No a od té chvíle už průběžně vedeme o 1 až 6 branek, a to až do úplného konce utkání, které vyhráváme konečným rozdílem +5! Dá se říct, že od našeho prvního vedení z nás tak nějak spadla počáteční nervozita a zápas jsme dostali pod kontrolu z hlediska víry v dobrý výsledem. Naše hra byla trpělivá a soustředěná a děvčata očividně hrála systémově a kolektivně podle dobře napsaných not od realizačního týmu, což je pro mě osobně, který celý život sleduji hlavně chlapeckou a mužskou házenou, veliké a milé překvapení a musím holkám i trenérům vyseknout velkou pochvalu a uznání. Vždyť herní a výkonnostní progres, který na holkách od září loňského roku až do nynějška pozoruji je obrovský a nesrovnatelně rychlejší, než jak se dokážou zlepšovat třeba stejně staří kluci. Holky jsou jednoznačně vnímavější a učenlivější než kluci :-)!
Jak již bylo řečeno, od našeho prvního průběžného vedení jsme otěže zápasu drželi ve svých rukou, a i když soupeř zbraně neskládal, tak naše víra v naši hru, v naše schopnosti a v náš systém a organizaci hry z holek tak nějak vyzařovala a každou dílčí mini krizi, která na nás logicky přišla a potká nás v každém dalším zápasu, holky dokázaly v klidu a s nadhledem vyřešit. Nikdo nepanikařil, technické chyby a ztráty míčů tam sice byly, ale v míře akceptovatelné, a to je nesmírně důležité. Když už nás soupeř přehrával, tak to bylo důsledným dohráváním do křídel a následným úspěšným zakončením na bližší tyč (na „krátký klacek“), což dělalo naší brankářce po celý zápas velký problém, avšak Simča právě v posledních minutách předvedla několik důležitých zákroků a tým výrazně podržela. Nás zdobila pestrá kombinační hra všech našich spojek a spolupráce s oběma pivotmankami (Marita a Veronika obě po 4 brankách). Co je však velice důležité, naše pivotky nejen dostávají od spojek přihrávky a úspěšně zakončují, ale dělají spoustu té „černé práce“ v podobě odbloků právě pro naše spojky, čímž se tvoří ta správná chemie mezi hráčkami a daří se sehrávat všechny naučené šablony a signály. No, abych to s tou chválou nepřehnal, už toho raději nechám, ale faktem je, že jako diváka a fanouška mě dnešní hra, milé slečny, nesmírně bavila a už teď se těším na vaše další představení!
Pro konečný výsledek zápasu byla zlomová asi 48. minuta, kde jedna z klíčových hráček hostů obdržela červenou kartu za nesportovní chování na hřišti. V tom momentu i žirovnickým maminkám – fanynkám v hledišti došlo, že výhru si z Měnína dnes neodvezou, a tak se alespoň pustily do slovní přestřelky s měnínskými staršími pány – fanoušky a rozpoutala se divná debata nad „regulérností“ zápasu, do které jsme se hodlal zapojit, ale nešťastné zranění hostující hráčky (rameno) na konci zápasu, mě od tohoto záměru úplně odradilo. Rozdmýchávat další vášně a emoce v této chvíli, by nebylo vůbec na místě. Avšak Sára, kterou v posledních vteřinách zápasu ještě čekalo rozehrání poslední devítky a plánované zakončení poslední střelou na branku hostí, nechalo zranění soupeřky v klidu (anebo ho spíš moc nevnímala, zraněná hráčka byla již v péči realizačního týmu na střídačce). Trenér Martin jí ze střídačky naznačoval, ať zakončení devítky provede položením míče na zem (tedy bez střelby). V Sáře se té chvíli ale odehrával vnitřní boj, jestli poslechnout pokyn trenéra, anebo si vyzkoušet pro ni zcela novou, neobvyklou a vzrušující situaci – jak se svěřila v pozápasovém rozhovoru :-). No nakonec v ní zvítězil „killer instinkt a chuť vyzkoušet si něco nového“ a po rozehrání devítky naběhla na obranu a přes odblok svých spoluhráček a přes postavenou obranu se zavěsila do výskoku a přesnou ranou do horní poloviny branky stanovila konečnou tečku celému zápasu.
Při pohledu na průběžnou tabulku nám aktuálně náleží 5. místo ze 7 týmů za 3 výhry, jednu remízu a 3 prohry. Na 3. místo ztrácíme jen 2 body a čeká nás ještě 5 zápasů, ve hře je tedy 10 bodů. Pokud zopakujeme v těchto zápasech takový výkon jako proti Žirovnici a myslím, že není moc důvodů, proč bychom to nedokázali, tak nás čeká cesta vzhůru tabulkou a docela bych si vsadil na to, že konečné místo na bedně by nás nemělo minout!
(Text: Pavel Víška)
